Jak jsem omylem k YouTubu přišel
31. 0. 2023
Před rokem jsem si založil YouTube kanál a natočil pro něj jedno rychlé video humornějšího formátu o programování hry na PlayStation 1. V původním plánu nebylo ani toto video vydat veřejně. Plánoval jsem ho nahrát neveřejné, poslat odkaz pár blízkým lidem a společně se nad tím zasmát. Ale při nahrávání jsem si řekl, že to přeci jenom zkusím a video jsem nastavil jako veřejné.
Následovalo pár měsíců, kdy jsem porůznu přihazoval na první pohled náhodná videa a bral celou záležitost spíše jako archiv pitomostí, které dělám. To se ovšem změnilo v červenci minulého roku, kdy první video na kanále začalo rapidně nabíhat na číslech. Nejdříve 100 zhlédnutí, pak 200, pak 1000. Začaly stoupat i čísla odběratelů a netrvalo dlouho, než se usadilo na jednom tisíci… V tuto chvíli jsem zjistil, že jsem probudil spící komunitu PlayStationu 1 a YouTube algoritmus se rozhodl ji nahnat všechnu na mé video. Komentáře se sypaly ze všech stran a já skoro nestíhal na ně odpovídat. Většína z nich byla pozitivní. Někteří říkali, že bych neměl sahat na tak starý hardware a hrát si s ním, protože jsem na něj moc mladý, a proto nevím, co dělám.
Absolutně jsem nevědel co dělat. Léta, kdy jsem před sebou viděl kariéru YouTubera skončila někdy rokem 2015 a já se najednou ocitnul v situaci, kdy jsem vytvořil něco, co se lidem líbi a chtěli toho víc…
Mezi svým prvním videem (které vybouchlo v popularitě) a mým “úspěchem” jsem vydal několik dalších videí. V té době jsem měl iluzi, že PlayStation byla jednorázová záležitost, o které natočím jedno video a budu se moci nadále věnovat jinému hardwaru. To jsem se ovšem zmýlil. Po tom, co jsem nahrál malý channel update, kde jsem řekl, že plánuji jiné věci, než PlayStation, jsem zjistil, že mi to asi neprojde. Proto jsem musel po návratu z dovolené natočit pokračování série o PlayStationu. Byla to jedna z nejvíce nepříjemných věcí, které jsem musel kdy udělat, což je na mně v tom videu vidět. Měl jsem na zádech očekávání tísíců lidí. Tak jsem změnil SDK a pustil jsem se do 3D. Udělal jsem 3D kopii své první hry, která byla pouze 2D. Komunitu to rozdělilo. Někteří byli nadšeni z 3D, jiní byli zklamáni, že jsem udělal tu stejnou hru.
Následoval rok mého života, který se točil okolo PlayStationu, YouTubu a občas se mi podařilo na svůj kanál propašovat i jiný kus hardwaru. Natočil jsem video o Commodoru 64, pro který existuje C kompiler, který ovšem podporuje pouze standard c89. Dále se mi podařilo na kanál propašovat video, kde jsem mluvil o tom, jak funguje server. Čísla na těchto videích nebyla nic moc. Motivace začala upadat a 3 měsíce nevyšlo žádné video…
A tím se dostáváme k dnešku…
Poslední video na kanále vyšlo před třema měsíci. Motivace upadla. Můj život se začal točit kolem konzole z minulého století. Moc tomu nepomáhá to, že jsem pracovně vytížený člověk a na tvorbu videí nemám mnoho času. Když už se k tomu dostanu, tak to dělám na sílu. V tuto chvíli nemám psychickou energii na to tvořit videa i přesto, že mě to naplňuje a je to něco, co chci dělat do budoucna.
Dostáváme se k finální otázce.
Chci to dělat dál?
V tuto chvíli… ne …
Neříkám, že se to nezmění. Jen v tuto chvíli nemám motivaci ani čas pokračovat ve videotvorbě. Z venku to vypadá jako nenáročná kariérní cesta. Když do toho ale člověk spadne a zjistí, že to není jen veselé mluvení před kamerou, ale jsou to i desítky hodin strávané ve střižně, stovky mailů s potenciálními sponzory, kteří neustále chtějí, abyste všechno dělali podle nich a neustálý pocit nátlaku publika…
Neříkám, že s tím nechám. Jen si asi musím dát pauzu…